Kouřové zkoušky plochých střech

Kouřová (nebo také dýmová) zkouška je efektivní metoda pro vizuální lokalizaci netěsností v hydroizolaci plochých střech. Využívá se především u jednoplášťových střech, kde je možné vhánět plyn do prostoru mezi nosnou konstrukci (nebo parozábranu) a hydroizolační vrstvu.

Základní princip a postup

Celý proces je založen na vytvoření mírného přetlaku pod hydroizolační fólií, který vytlačí viditelný kouř i těmi nejmenšími otvory.

1. Příprava a narušení vrstvy: Do hydroizolační vrstvy se vytvoří malý, strategicky umístěný otvor (vpust), do kterého se osadí těsnící hrdlo nebo přípojka.
2. Vhánění kouře: Pomocí generátoru (vybaveného turbínou a topným tělesem pro odpařování speciální kapaliny) se pod izolaci vhání netoxický bílý dým.
3. Vytvoření přetlaku: Kouř se pod tlakem šíří v meziprostoru a hledá si nejkratší cestu ven.
4. Vizuální detekce: Technik sleduje povrch střechy. V místě, kde kouř vystupuje (často v podobě malých pramínků nebo obláčků), se nachází trhlina, nedokonale svařený spoj nebo mechanické poškození.
5. Dokumentace a oprava: Nalezená místa se označí pro následnou opravu. Po skončení zkoušky se otvor pro sondu odborně zavaří.

Hlavní výhody a parametry

• Přesnost: Dokáže odhalit i „mikrotrhliny“ velikosti špendlíkové hlavičky, které jsou pouhým okem neviditelné.
• Bezpečnost: Používaný kouř je zdravotně nezávadný, nezanechává rezidua a není nebezpečný pro životní prostředí.
• Rozsah: Jedno hrdlo (tryska) obvykle obsáhne měřicí oblast o velikosti až 50 m².